Na začátku března proběhl již druhý Friendship Fest v obci Žihle, kam se za víkendovou zábavou sjeli bronies z Čech a Slovenska. Stejně jako minulý rok nás čekal připravený program, promítání, party, hry, výšlap po okolí ale i ta pravá spontánní zábava, kterou dokáže parta lidí se stejným smýšlením vytvořit, když se na pár dní nahrne na jedno místo 🙂 jak se můžete přesvědčit z fotek i videí níže, užili jsme si do sytosti.
Velké díky patří Wander Foxovi za organizaci srazu! Po druhém Friendship Festu už se netrpělivě těšíme na třetí ročník.
Směr: západ!
Dostat se do Žihle a najít místo srazu v kulturním sále místní hasičárny bylo stejně snadné jako minulý rok: autem, vlakem, nebo autobusem. Jediný zádrhel se vyskytl u lidí, kteří měli zájem o hotelové ubytování – místní kapacity nejsou na nájezd bronies připraveny, a tak bylo v hotelích na víkend vyprodáno. Většina z nás spala ve spacácích na místě, protože přece jen pak má sraz trochu jinou šťávu, kterou dokáže ochladit leda ten, kdo vyčerpá veškerou horkou vodu v bojleru u jediné sprchy, která se na místě nachází.
První večer patřil deskovým a karetním hrám, stejně jako pokecu s dlouho neviděnými kamarády. K jídlu a pití se něco našlo, nebo pořídilo z místních zásob. Vzduchem se občas mihl pěnový projektil, ale většina civilistů naštěstí zůstávala (zatím) mimo palebné pole. Samozřejmě se v takové atmosféře nechce moc spát, a když kolem vás povídá fůra lidí, tak to bez ucpávek do uší ani moc nejde. Naštěstí byla většina účastníků z minula i jiných akcí poučena, co čekat a rovněž počítala s tím, že ne každý spí zrovna potichu.
Sobota plná zábavy uvnitř i venku
Ráno nás uvítal mrazivý, ale jinak hezký den za okny. Po krátké snídani, nad kterou někteří dospávali, už na nás čekal dnešní Twilight tour, neboli výšlap k jezeru. Zachumlaní do zimních bud a čepic, někteří s kouřícím hrnečkem v ruce a nezbytnými poníky v povětšinou plyšové podobě, jsme vyrazili po okolí Žihle.
Po asi hodině chůze, po silnicích, polních cestách i „Selských křížů“ nás uvítalo zamrzlé jezírko – jedno z nejmladších v ČR, které vzniklo přirozenou cestou při sesuvu. Led byl pevný, a tak proč zůstávat, na břehu, ne? Lehce zasněžená ledová plocha se brzy stala naším kreslícím plátnem, i když některá díla byla určena spíš pro letadla a pegasy, než pro lidi. Na své si přišli i naši plyšáci.
Zábava skončila v nejlepším – po nějaké době začalo v ledu povážlivě praštět a i když reálně nebezpečí nehrozilo, nebyl důvod pokoušet štěstí. Tak jsme se z ledu rychle klidili. Poznámka pro některé účastníky pro příště: když odcházím z ledové plochy, která vydává podezřelé zvuky, tak „Počkej na mě, půjdu s tebou!“ není ten správný přístup. Výšlap ven zakončil výborný oběd v místní hospůdce, kam se celá skupina vydala na několik etap, protože místa pro všechny najednou prostě nebylo dost.
Zbytek odpoledne vyplnily hry, pokec a obvyklá neorganizovaná zábava, trochu divočejší než obvykle. Za zmínku určitě stojí My Little Karaoke a DDR Trotmania, které nás nenechaly na pochybách, že písniček z MLP se nabaží skoro každý, ať už zpěvem, nebo v pohybu. K večeři posloužilo, co se kde našlo, či pizza z místního hostince, tak jak jsme ji znali z minulého roku.
Večer patřil promítání, infobloku a party. Po vyhlášení výsledků soutěže v My Little Karaoke, přišel sc@lix s oznámením o příštím Velkém srazu v Ostravě. Pak následovalo promítání Equestria Girls Shorts, završené speciálem Equestria Girls: Forgotten Friendship s českými titulky – ty mimochodem vyráběl pipa934 na místě těsně před promítáním, za přispění několika dalších lidí a místy se zdálo, že jim z toho jde hlava kolem 🙂 tak či tak, promítání mělo úspěch a ač mnozí z nás zmíněný díl již viděli, sledovat jej s ostatními fanoušky (když vám do toho nikdo nekecá) je vždycky fajn zážitek.
Party, made by Melgarh a WanderFox. Co k tomu víc říct? Taneční pony muzika a hlavně Melgarhův oblíbený koníček – lasershow! Prostě party hard Pinkie Pie style, za kterou by se nemusela stydět nejedna komerční akce. Prostě zábava na celý večer, dokud spokojení nepadnete vysílením k zemi. Oficiálně jsme měli ve 2 ráno večerku, ale jak to s takovými termíny bývá, nebylo potřeba se na ně příliš ohlížet, když zábava stále teče proudem, nic nás netlačí a ráno bude stále ještě neděle.
Neděle, den odjezdu
Ne že by se chtělo někomu vstávat, ale holt jinak to nakonec nejde. Snídaně s rozespalýma očima a často obličeji přeloženými na desetkrát, jak to u podobných víkendových akcí bývá. Povídání a dojídání zásob, jakožto i postupné balení a úklid vyplnilo nedělní dopoledne. S rozloučením, brohoof a „zas někdy příště“ jsme se nakonec kolem poledne rozjeli domů.
Takže… zase příště!
Diskuze: vlákno na bronies.cz
Videa
Fotky
Externí galerie: BlueStorm | Fun1k | TechnikTomCZ (zip)
Autoři fotek ve výběru: BlueStorm, NitramBro, Jamis, Fun1k
